Problematiku veřejných sbírek řeší zákon č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách, který zpřesnil definici sbírky a zpřísnil podmínky, za nichž se smí veřejná sbírka konat. Zákon přináší také větší jistotu těm, kteří se rozhodli prostřednictvím veřejné sbírky věnovat své prostředky na dobrou věc.
Veřejná sbírka je v zákoně přímo vymezena jako získávání a shromažďování dobrovolných peněžitých příspěvků na předem stanovený veřejně prospěšný účel. Aby se jednalo o veřejnou sbírku, musí být naplněny všechny uvedené znaky. Takže budou-li např. příspěvky získávány nedobrovolně, nebude se jednat o sbírku, ale o krádež nebo vydírání.
Na druhou stranu se za veřejnou sbírku nepovažuje shromažďování příspěvků občanskými sdruženími, spolky, odbory či politickými stranami mezi svými členy, jakož ani shromažďování prostředků církvemi a náboženskými společnosti k náboženským účelům, které probíhá v kostelech či modlitebnách.
Pozor na sbírky na internetu !
V současné době eviduje Ministerstvo vnitra zhruba 2 000 sbírek, vedle toho však běží další sbírky na internetu, které nikdo nekontroluje. Celá řada internetových sbírek nemá transparentní účet, takže dárce ani nemá možnost ověřit si, kam a komu vlastně své peníze posílá…
Stačí napsat srdcervoucí příběh, k tomu přidat číslo účtu a peníze začnou chodit. Důkazem je nedávno smyšlený příběh tří fiktivních sirotků na Facebooku..získat se tak dají i miliony korun.
Neziskové organizace poukazují na transparentnost těchto sbírek a malou obezřetnost dárců,
odhadují že na jednu ohlášenou sbírku jsou další 2-3 neohlášené, tedy neoprávněné, mnohdy i dokonce podvodné. V takovém případě jde o trestný čin , za který hrozí vysoké tresty.
Internetové sbírky nelegální nejsou, zákon řeší pouze sbírky právnických osob, tzn. běží v tzv. Šedé zóně, snad se tedy dočkáme nějaké právní úpravy …do té doby tady máme sbírkovou džungli
Kdo může pořádat veřejnou sbírku ?
Sbírku může pořádat pouze právnická osoba se sídlem v České republice, na kterou nebyl prohlášen konkurz a která nevstoupila do likvidace, nebo obec či kraj. Pořadatelem se tedy může stát i nezisková organizace, přičemž je lhostejno, jakého typu, zaměření či ekonomické síly (ovšem ne každá má rezervy na půlmilionové pokuty v případě sebemenších prohřešků). Jedna organizace ovšem nemůže ke stejnému účelu konat několik sbírek najednou. N ezíská-li dostatek prostředků a rozhodne se celé martyrium si zopakovat, smí konání další sbírky ke stejnému účelu zahájit až po ukončení a řádném vyúčtování sbírky předchozí.
Co je účelem veřejné sbírky ?
Veřejně prospěšný účel je dle zákona účel humanitární acharitativní, účel přispívající k rozvoji vzdělání, tělovýchovy nebo sportu, ochrany kulturních památek, tradic nebo životního prostředí. Nevejdete-li se do těchto definic a vymyslíte si účel obzvláště netradiční (např. dobrovolnictví), musí jeho veřejnou prospěšnost „posoudit“ krajští úředníci 🙁 ….a ti se ne vždy orientují v zákonech …důkazem jsou např. povodňové sbírky ….
Jak zahájit veřejnou sbírku ?
Záměr uspořádat veřejnou sbírku musí spolek písemně oznámit, a to nejméně 30 dní před zahájením sbírky (u živelních katastrof platí výjimky) příslušnému krajskému úřadu nebo magistrátu podle sídla spolku.
Krajský úřad vydá osvědčení o přijetí oznámení a sbírka může být zahájena až uplynutím 30. dne od tohoto data podání. V případě, že začnete dříve, vám hrozí pokuta až 50 000 korun.
Pokud však někdo zahájí sbírku, aniž by ji předtím ohlásil, hrozí mu pokuta ve výši až 500 000 Kč.
SŠ